Japonsko je sice vzdálená země, kterou od nás dělí sedm časových pásem a přibližně 14 hodin non-stop letu, ale je – věřte nám – naprosto úžasná. To, co slýcháváme nebo čteme, je totiž pravda – Japonci jsou milí, přátelští, mají skvělou kuchyni a mohou se pochlubit neuvěřitelnou kulturou, historií, současností i budoucností, kterou třeba v Tokiu můžete vidět na každém kroku. Vydejte se s námi alespoň na krátkou virtuální návštěvu této země mnoha superlativů, kam jezdí stále více a více Čechů!

Japonsko je sice vzdálená země, kterou od nás dělí sedm časových pásem a přibližně 14 hodin non-stop letu, ale je – věřte nám – naprosto úžasná. To, co slýcháváme nebo čteme, je totiž pravda – Japonci jsou milí, přátelští, mají skvělou kuchyni a mohou se pochlubit neuvěřitelnou kulturou, historií, současností i budoucností, kterou třeba v Tokiu můžete vidět na každém kroku. Vydejte se s námi alespoň na krátkou virtuální návštěvu této země mnoha superlativů, kam jezdí stále více a více Čechů!

S radostí Vám oznamujeme, že naším druhým hostem v divadle Spirála v podcastu Nový svět Live bude bývalý premiér České republiky Mirek Topolánek.
Muž, který má s politikou včetně diplomacie na nejvyšší úrovni zkušeností jako málokdo u nás. Věříme, že Vás jeho postřehy, glosy a komentáře k současnému dění ve světě budou bavit a že se dozvíte spoustu zajímavých věcí. Těšíme se a děkujeme Mirkovi, že si udělal čas.
Tak na viděnou 4. června večer! Poslední vstupenky k dostání na GoOut:
https://goout.net/cs/novy-svet-a-pratele/szfwdrx/

Od konce druhé světové války v Evropě uplynulo osmdesát let. Přesto Evropa i svět stále ještě zčásti žijí v éře “po válce” - stačí se podívat, kdo je stálým členem Rady bezpečnosti OSN s právem veta: USA, Velká Británie, Francie; Čína a Rusko, nástupnický stát SSSR; kde jsou Indie, nejlidnatější stát na světě, a Německo, nejsilnější ekonomika dnešní Evropy? O významu druhé světové války v jednotlivých evropských zemích vypovídá i to, jak její konec slaví na Britských ostrovech, u nás v Česku nebo i v putinovském Rusku…

A jaká dnešní Evropa je? V jaké formě se dožila poválečné osmdesátky? O tom všem jsme si povídali v dnešním Novém světě. Dejte si! Vaši Martin, Michal a Mirek

Od konce druhé světové války v Evropě uplynulo osmdesát let. Přesto Evropa i svět stále ještě zčásti žijí v éře “po válce” - stačí se podívat, kdo je stálým členem Rady bezpečnosti OSN s právem veta: USA, Velká Británie, Francie; Čína a Rusko, nástupnický stát SSSR; kde jsou Indie, nejlidnatější stát na světě, a Německo, nejsilnější ekonomika dnešní Evropy? O významu druhé světové války v jednotlivých evropských zemích vypovídá i to, jak její konec slaví na Britských ostrovech, u nás v Česku nebo i v putinovském Rusku…

A jaká dnešní Evropa je? V jaké formě se dožila poválečné osmdesátky? O tom všem jsme si povídali v dnešním Novém světě.

Dejte si! Vaši Martin, Michal a Mirek

Napětí mezi Indií a Pákistánem trvá, Američany vyjednané příměří je mírně řečeno křehké. Zdrojem napětí mezi oběma jadernými mocnostmi je hornatá oblast Kašmíru, kvůli které už vzniklo několik ozbrojených konfliktů. Spory nejsou nijak nové, odstartovalo je už dělení Britské Indie v roce 1947. Tehdy vnikl Pákistán s muslimskou většinou a Indie s většinou hinduistickou. Jak se na vztazích v regionu projevilo toto nepříliš moudré rozhodnutí rozdělení podle linií víry? Jaký vliv mají na současnou situaci jaderné zbraně? A jaké strategické zájmy má v geopoliticky nestabilní oblasti Čína? Poslechněte si další epizodu Nového světa s Michalem a Mirkem.

Napětí mezi Indií a Pákistánem trvá, Američany vyjednané příměří je mírně řečeno křehké. Zdrojem napětí mezi oběma jadernými mocnostmi je hornatá oblast Kašmíru, kvůli které už vzniklo několik ozbrojených konfliktů. Spory nejsou nijak nové, odstartovalo je už dělení Britské Indie v roce 1947. Tehdy vnikl Pákistán s muslimskou většinou a Indie s většinou hinduistickou. Jak se na vztazích v regionu projevilo toto nepříliš moudré rozhodnutí rozdělení podle linií víry? Jaký vliv mají na současnou situaci jaderné zbraně? A jaké strategické zájmy má v geopoliticky nestabilní oblasti Čína? Poslechněte si další epizodu Nového světa s Michalem a Mirkem.

Málokterá adresa je v Londýně tak proslulá (hned po Downing Street 10, samozřejmě) jako Great Russel Street, WC1B v Bloomsbury. Na ní najdete jedinou instituci – Britské muzeum. Jedno z nejstarších muzeí na světě bylo založeno již v roce 1753 a jeho sbírky čítají na 8 milionů položek. Z nich je vystaven jen zlomek – zhruba 80 000 artefaktů dokumentujících historii lidských civilizací.

Mezi hlavní “atrakce” muzea samozřejmě patří obrovská sbírka staroegyptských artefaktů včetně Rosettské desky, díky níž byla rozluštěna staroegyptština, desítky mumií i pohřební stéla velmože Ptahšepsese ze Sakkáry, jehož hrobku prozkoumala v Sakkáře až česká expedice. Zmínit musíme i “Elginovy mramory” z athénského Parthenonu, Beninské bronzy, jediné dvě sochy moai mimo Velikonoční ostrov, proslulý pohřeb na člunu ze Sutton Hoo (podívejte se na Netflixu na film The Dig! S nepřekonatelným Ralphem Fiennesem) nebo naprosto unikátní reliéfy asyrských králů z Ninive a předměty z královských hrobů v mezopotamském Uru včetně čelenky královny Puabi, Urské standarty nebo Kozla v křoví.

Výčet unikátních předmětů by mohl pokračovat prakticky donekonečna, ale to není smyslem této pozvánky. Sbalte se a vyrazte na víkend do Britského muzea a nebudete litovat! A samozřejmě si vezměte nejenom tento díl s sebou. Objevujte svět s Novým světem!

Málokterá adresa je v Londýně tak proslulá (hned po Downing Street 10, samozřejmě) jako Great Russel Street, WC1B v Bloomsbury. Na ní najdete jedinou instituci – Britské muzeum. Jedno z nejstarších muzeí na světě bylo založeno již v roce 1753 a jeho sbírky čítají na 8 milionů položek. Z nich je vystaven jen zlomek – zhruba 80 000 artefaktů dokumentujících historii lidských civilizací.

Mezi hlavní “atrakce” muzea samozřejmě patří obrovská sbírka staroegyptských artefaktů včetně Rosettské desky, díky níž byla rozluštěna staroegyptština, desítky mumií i pohřební stéla velmože Ptahšepsese ze Sakkáry, jehož hrobku prozkoumala v Sakkáře až česká expedice. Zmínit musíme i “Elginovy mramory” z athénského Parthenonu, Beninské bronzy, jediné dvě sochy moai mimo Velikonoční ostrov, proslulý pohřeb na člunu ze Sutton Hoo (podívejte se na Netflixu na film The Dig! S nepřekonatelným Ralphem Fiennesem) nebo naprosto unikátní reliéfy asyrských králů z Ninive a předměty z královských hrobů v mezopotamském Uru včetně čelenky královny Puabi, Urské standarty nebo Kozla v křoví.

Výčet unikátních předmětů by mohl pokračovat prakticky donekonečna, ale to není smyslem této pozvánky. Sbalte se a vyrazte na víkend do Britského muzea a nebudete litovat! A samozřejmě si vezměte nejenom tento díl s sebou. Objevujte svět s Novým světem!

Trumpismus a hnutí MAGA představují politický fenomén, který výrazně ovlivňuje americkou politiku. Jaké paralely můžeme najít mezi Trumpovým stylem vlády a některými totalitními režimy? A existují vůbec? A jak na Trumpovu politiku reagují Američané?
Přečtěte si text od Martina Kováře

https://www.datarun.cz/amerika-ve-varu-donald-trump-a-trumpismus-jako-maoismus-aneb-nebezpecne-hratky-nejen-zapadnich-intelektualu