Dust Bowl je velkým příběhem Ameriky 30. let 20. století. Příběhem amerického jihu a farmářů, kteří nerozuměli prostředí, v němž se usadili. K tomu přidejte změnu přírodního prostředí (ano, už tehdy – ale tehdy to ještě nebylo téma pro podnikatele a politiky všeho druhu) a máte téměř dokonalou bouři: statisíce lidí migrujících na západ, opuštěné farmy a zbídačenou generaci zemědělců a jejich dětí. Tento příběh, starý takřka jedno století, představuje nesmírné poučení i dnes. Proč? To se dozvíte v aktuálním díle Nového světa, tak se s námi vydejte na cestu časem.
Martin, Michal a Mirek

Británie, Francie a Kanada se v září chystají – po splnění několika podmínek – uznat palestinský stát. Jakkoli z dlouhodobého hlediska představuje tzv. dvojstátní řešení jediné možné trvalé východisko z nekonečně složitého problému na Předním východě, v současnosti jde o krok předčasný a neuvážený. O to víc, že k němu Keira Starmera i Emmanuela Macrona vedou do značné míry vnitropolitické motivy – snaha neztratit (či získat) levicový, respektive radikálně levicový elektorát a voliče z řad nebílých Britů a Francouzů. Je to hloupé, neprozíravé a v ničem jim to nakonec stejně nepomůže – ale zřejmě k tomu stejně dojde. Co bude dál, uvidíme.

Kromě toho pokračuje i Trumpova hra s cly, stejně jako konflikt mezi Kambodžou a Thajskem – i o tom je řeč v nových Minutách NS.

Tak si aktuální Minuty poslechněte a buďte s námi, přátelé! Martin, Mirek a Michal

Británie, Francie a Kanada se v září chystají – po splnění několika podmínek – uznat palestinský stát. Jakkoli z dlouhodobého hlediska představuje tzv. dvojstátní řešení jediné možné trvalé východisko z nekonečně složitého problému na Předním východě, v současnosti jde o krok předčasný a neuvážený. O to víc, že k němu Keira Starmera i Emmanuela Macrona vedou do značné míry vnitropolitické motivy – snaha neztratit (či získat) levicový, respektive radikálně levicový elektorát a voliče z řad nebílých Britů a Francouzů. Je to hloupé, neprozíravé a v ničem jim to nakonec stejně nepomůže – ale zřejmě k tomu stejně dojde. Co bude dál, uvidíme.

Kromě toho pokračuje i Trumpova hra s cly, stejně jako konflikt mezi Kambodžou a Thajskem – i o tom je řeč v nových Minutách NS.

Tak si aktuální Minuty poslechněte a buďte s námi, přátelé! Martin, Mirek a Michal

Amerika je zpátky ve hře – a tentokrát tvrdě. Donald Trump během několika měsíců uzavřel obchodní dohody s Čínou, Japonskem, Velkou Británií i Evropskou unií, které mu umožňují razantně snížit obchodní deficit. Nový “obchodní pakt” s EU může podle propočtů přinést USA až 80 miliard eur ročně. Jestli to bude na úkor evropských automobilek nebo tzv. digitální daně, nehraje roli – důležitý je výsledek.

V podcastu Nový svět se Michal Půr, Miroslav Bárta a Martin Kovář zamýšlejí nad tím, proč Evropa v jednání s Trumpem opět tahala za kratší konec, jak se zachraňovala Ursula von der Leyenová a proč Japonci vyjednali nulová cla, zatímco EU bude platit 15 %. Dojde i na Trumpův „golfový styl diplomacie“, Epsteinův seznam, válku v Gaze nebo tajemství nízké inflace na americkém venkově. Za šest měsíců vlády toho Trump vyřešil hodně. Tak si nás poslechněte, přátelé!

Amerika je zpátky ve hře – a tentokrát tvrdě. Donald Trump během několika měsíců uzavřel obchodní dohody s Čínou, Japonskem, Velkou Británií i Evropskou unií, které mu umožňují razantně snížit obchodní deficit. Nový “obchodní pakt” s EU může podle propočtů přinést USA až 80 miliard eur ročně. Jestli to bude na úkor evropských automobilek nebo tzv. digitální daně, nehraje roli – důležitý je výsledek.

V podcastu Nový svět se Michal Půr, Miroslav Bárta a Martin Kovář zamýšlejí nad tím, proč Evropa v jednání s Trumpem opět tahala za kratší konec, jak se zachraňovala Ursula von der Leyenová a proč Japonci vyjednali nulová cla, zatímco EU bude platit 15 %. Dojde i na Trumpův „golfový styl diplomacie“, Epsteinův seznam, válku v Gaze nebo tajemství nízké inflace na americkém venkově. Za šest měsíců vlády toho Trump vyřešil hodně. Tak si nás poslechněte, přátelé!

Provence je jedním z nejpozoruhodnějších koutů Francie a Evropy. Kraj, kde se potkává antika s impresionismem, Napoleon se Cézannem, římské akvadukty s četníkem ze Saint-Tropez, místo, kudy pravidelně jezdi Tour de France. Jakou roli hrála Provence v evropských dějinách – a proč je pro místní “víc než Francie”?

V novém díle podcastu Nový svět Martina Kováře, Michala Půra a Miroslava Bárty dozvíte, proč by měl každý vidět most v Avignonu, amfiteátr v Arles, obrazárnu Paula Cézanna i levandulové pole u kláštera Sénanque. A proč – alespoň jednou za život – stojí za to dát si “dobrý ročník”.

Provence je jedním z nejpozoruhodnějších koutů Francie a Evropy. Kraj, kde se potkává antika s impresionismem, Napoleon se Cézannem, římské akvadukty s četníkem ze Saint-Tropez, místo, kudy pravidelně jezdi Tour de France. Jakou roli hrála Provence v evropských dějinách – a proč je pro místní “víc než Francie”?

V novém díle podcastu Nový svět Martina Kováře, Michala Půra a Miroslava Bárty dozvíte, proč by měl každý vidět most v Avignonu, amfiteátr v Arles, obrazárnu Paula Cézanna i levandulové pole u kláštera Sénanque. A proč – alespoň jednou za život – stojí za to dát si “dobrý ročník”.

Prohlášení spolkového kancléře Friedricha Merze o tom, že Německo v posledních deseti letech nezvládlo imigraci do země, že „Wir schaffen das!“ neplatí, je zcela zásadní.Nejde jen o to, že Merz veřejně pojmenoval to, co každý příčetný Němec ví, ale hlavně o to, že se tím opravdu ostře vymezil vůči všemu, co lze shrnout pod termín „merkelismus“.Zároveň zjevně sílí napětí mezi kancléřem SRN Merzem a šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, která je s bývalou kancléřkou politicky úzce spojená. Budoucnost předsedkyně EK je v Merzových rukou – a to pro Leyenovou ani pro její druhou komisi není dobrá zpráva, zvlášť podíváme-li se na současné dění ve Francii, kde má „na kahánku“ současná podoba sociálního státu a kde se pomalu blíží prezidentské volby (jaro 2027)… Pro Německo, pro Evropu a pro nás by to ale dobrá zpráva být mohla.Tak nás poslouchejte, přátelé, a těšte se na středeční nový díl Nového světa o Provence!

Prohlášení spolkového kancléře Friedricha Merze o tom, že Německo v posledních deseti letech nezvládlo imigraci do země, že „Wir schaffen das!“ neplatí, je zcela zásadní.Nejde jen o to, že Merz veřejně pojmenoval to, co každý příčetný Němec ví, ale hlavně o to, že se tím opravdu ostře vymezil vůči všemu, co lze shrnout pod termín „merkelismus“.Zároveň zjevně sílí napětí mezi kancléřem SRN Merzem a šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, která je s bývalou kancléřkou politicky úzce spojená. Budoucnost předsedkyně EK je v Merzových rukou – a to pro Leyenovou ani pro její druhou komisi není dobrá zpráva, zvlášť podíváme-li se na současné dění ve Francii, kde má „na kahánku“ současná podoba sociálního státu a kde se pomalu blíží prezidentské volby (jaro 2027)… Pro Německo, pro Evropu a pro nás by to ale dobrá zpráva být mohla.Tak nás poslouchejte, přátelé, a těšte se na středeční nový díl Nového světa o Provence!

Češi. Malý národ ve střední Evropě, přes níž se nezřídka valily velké dějiny. Jak to náš národ poznamenalo ve vzdálené i v relativně nedávné minulosti? Jaký dopad mělo na Čechy šest let německé okupace a jednačtyřicet let komunismu? Jsme pořád ještě “postkomunistická” země, a pokud ano, tak v čem všem? A lišíme se v něčem důležitém od našich středoevropských sousedů - Slováků, Poláků nebo Maďarů?

Patříme opravdu k evropskému Západu, na jehož východní periferii svého druhu (až na výjimky, například za vlády Karla IV.) jsme dlouhá staletí žili?

Je naší budoucností federální Evropa, evropský superstát, po němž prahnou bruselští progresivisté anebo dojde ke zvratu ve prospěch stoupenců národních států? Jakou budoucnost by v prvním i ve druhém případě měla před sebou Česká republika?

Jsme více národem Švejků nebo Karlů Čapků? Národ Václava Havla nebo Václava Klause či Miloše Zemana? Anebo směs všech tří bývalých českých prezidentů?

Právě o tom všem je nový díl Nového světa. Tak si nás poslechněte, přátelé, máme Vás rádi a vážíme si Vašeho zájmu.

Srdečně

Martin, Michal a Mirek