Evropané znají Panamu od roku 1513, kdy Vasco Núñez de Balboa vedl přes Panamskou šíji expedici, která potvrdila, že “Amerika” není Indie, nýbrž nový, doposud neznámý kontinent, oddělený od Indie “nekonečným Pacifikem”.

Pro budoucnost země bylo klíčové vybudování Panamského průplavu a jeho otevření v roce 1914.

Ve 20. století do panamských záležitostí vzhledem k důležitosti průpravy zasahovaly zejména Spojené státy americké, ať už nepřímo, především ekonomicky, nebo přímo, jako vojenskou invazí v roce 1989, kterou nařídil prezident Bush starší a během níž došlo ke svržení prezidenta, generála Noriegy.

Tlak, který na Panamu vyvíjejí dnešní Trumpovy USA, není v zásadě ničím mimořádným.

Pokud si chcete o Panamě něco přečíst, nechť je to skvělý špionážní román Johna le Carrého “Krejčí z Panamy”; královsky se pobavíte a navíc se o dotyčné zemi hodně dozvíte.

A hlavně si nás poslechněte, přátelé!

Vaši Martin, Mirek a Michal

Evropané znají Panamu od roku 1513, kdy Vasco Núñez de Balboa vedl přes Panamskou šíji expedici, která potvrdila, že “Amerika” není Indie, nýbrž nový, doposud neznámý kontinent, oddělený od Indie “nekonečným Pacifikem”.

Pro budoucnost země bylo klíčové vybudování Panamského průplavu a jeho otevření v roce 1914.

Ve 20. století do panamských záležitostí vzhledem k důležitosti průpravy zasahovaly zejména Spojené státy americké, ať už nepřímo, především ekonomicky, nebo přímo, jako vojenskou invazí v roce 1989, kterou nařídil prezident Bush starší a během níž došlo ke svržení prezidenta, generála Noriegy.

Tlak, který na Panamu vyvíjejí dnešní Trumpovy USA, není v zásadě ničím mimořádným.

Pokud si chcete o Panamě něco přečíst, nechť je to skvělý špionážní román Johna le Carrého “Krejčí z Panamy”; královsky se pobavíte a navíc se o dotyčné zemi hodně dozvíte.

A hlavně si nás poslechněte, přátelé!
Vaši Martin, Mirek a Michal

Grónsko je největší ostrov světa a v současnosti patří Dánsku. 85 procent jeho povrchu pokrývá led o mocnosti přes 3 kilometry. Život na něm je dodnes výzva a pouze v době klimatického optima mezi 10. a 15. stoletím zde žilo několik tisíc kolonistů z Islandu. Grónsko ukrývá řadu bohatých nalezišť surovin, stejně jako fosilních paliv (ropy i zemního plynu). Proto přitahuje pozornost všech současných supervelmocí včetně Spojených států vedených Donaldem Trumpem. Ten si dobře uvědomuje jeho strategickou důležitost. Jaké Grónsko je a co vše se kolem něj děje a proč? Poslechněte si náš nejnovější díl Nového světa!

Grónsko je největší ostrov světa a v současnosti patří Dánsku. 85 procent jeho povrchu pokrývá led o mocnosti přes 3 kilometry. Život na něm je dodnes výzva a pouze v době klimatického optima mezi 10. a 15. stoletím zde žilo několik tisíc kolonistů z Islandu. Grónsko ukrývá řadu bohatých nalezišť surovin, stejně jako fosilních paliv (ropy i zemního plynu). Proto přitahuje pozornost všech současných supervelmocí včetně Spojených států vedených Donaldem Trumpem. Ten si dobře uvědomuje jeho strategickou důležitost. Jaké Grónsko je a co vše se kolem něj děje a proč? Poslechněte si náš nejnovější díl Nového světa!

Donald John Trump je už čtrnáct dní staronovým americkým prezidentem. Energie, s níž své druhé úřadování v Bílém domě zahájil, je, ať už jste jeho stoupenci či odpůrci, dechberoucí. Odchod ze Světové zdravotnické organizace a z Pařížské dohody o klimatu, ukončení experimentu s názvem Green Deal, návrat těch vojáků do armády, kteří z ní museli odejít, protože odmítli očkování proti covidu, návrat federálních zaměstnanců do práce ze zdivočelé praxe s názvem home office… To je jen několik z mnoha opatření (Executive Orders), která Trump vydal bezprostředně po nástupu do funkce.

Jaký efekt budou tato i další opatření mít, jak na ně bude reagovat “Amerika” a svět, to všechno teprve uvidíme.

Fakt nicméně je, že Trump 02 je na vládnutí mnohem lépe připravený než v roce 2017 a mnohem odhodlanější měnit USA a svět podle svých představ.

Tak si nás poslechněte, přátelé, ať víte, jak to vidíme my. A buďte s námi i ve druhé stovce Nových světů.
Srdečně Martin, Michal a Mirek

Donald John Trump je už čtrnáct dní staronovým americkým prezidentem. Energie, s níž své druhé úřadování v Bílém domě zahájil, je, ať už jste jeho stoupenci či odpůrci, dechberoucí. Odchod ze Světové zdravotnické organizace a z Pařížské dohody o klimatu, ukončení experimentu s názvem Green Deal, návrat těch vojáků do armády, kteří z ní museli odejít, protože odmítli očkování proti covidu, návrat federálních zaměstnanců do práce ze zdivočelé praxe s názvem home office… To je jen několik z mnoha opatření (Executive Orders), která Trump vydal bezprostředně po nástupu do funkce.

Jaký efekt budou tato i další opatření mít, jak na ně bude reagovat “Amerika” a svět, to všechno teprve uvidíme.

Fakt nicméně je, že Trump 02 je na vládnutí mnohem lépe připravený než v roce 2017 a mnohem odhodlanější měnit USA a svět podle svých představ.

Tak si nás poslechněte, přátelé, ať víte, jak to vidíme my. A buďte s námi i ve druhé stovce Nových světů.
Srdečně Martin, Michal a Mirek

Spojené státy americké se ocitly v bodě zlomu. Donald Trump plánuje nemilosrdnou “konzervativní revoluci”, a to jak v domácí, tak v zahraniční politice, i vůči Evropě, včetně ekonomických a bezpečnostních záležitostí.Je Evropa, konkrétně Evropská unie, na novou americkou hospodářskou, zahraniční i bezpečnostní politiku připravena? Jsou současné evropské elity schopné adekvátní reakce?Anebo bude muset dojít k “revoluci svého druhu” i v Evropě s tím, že se k moci dostanou politické strany, jež se tak či onak vymezuji vůči establishmentu?Příkladem takové strany jsou rakouští Svobodní, kteří v září loňského roku vyhráli volby a nyní usilují o sestavení vlády. Pokud by se jim to podařilo, jako že tomu leccos nasvědčuje, mohl by to být v Evropě zásadní průlom, zásadní “bod obratu”.O tom všem a o mnoha dalších věcech je dnešní, už stý díl podcastu Nový svět. Tak si nás poslechněte, přátelé!Srdečně Martin, Michal a Mirek

Spojené státy americké se ocitly v bodě zlomu. Donald Trump plánuje nemilosrdnou “konzervativní revoluci”, a to jak v domácí, tak v zahraniční politice, i vůči Evropě, včetně ekonomických a bezpečnostních záležitostí.Je Evropa, konkrétně Evropská unie, na novou americkou hospodářskou, zahraniční i bezpečnostní politiku připravena? Jsou současné evropské elity schopné adekvátní reakce?Anebo bude muset dojít k “revoluci svého druhu” i v Evropě s tím, že se k moci dostanou politické strany, jež se tak či onak vymezuji vůči establishmentu?Příkladem takové strany jsou rakouští Svobodní, kteří v září loňského roku vyhráli volby a nyní usilují o sestavení vlády. Pokud by se jim to podařilo, jako že tomu leccos nasvědčuje, mohl by to být v Evropě zásadní průlom, zásadní “bod obratu”.O tom všem a o mnoha dalších věcech je dnešní, už stý díl podcastu Nový svět. Tak si nás poslechněte, přátelé!Srdečně Martin, Michal a Mirek

Namibie je druhou nejméně osídlenou zemí na světě, zemí s koloniální minulostí a dobrou budoucností. Málokde na tomto kontinentě najdete minulost sahající do počátků holocénu, úžasné skalní umění, nejstarší poušt na světě, skvělou faunu a flóru, ale i populaci, kde prakticky každý mluví anglicky. Snoubí se zde příroda, lidské ambice i pokrok společně s dobrodružstvím ve velkých terénních toyotách. Dejte si naše povídání a vydejte se na cestu s námi!

Namibie je druhou nejméně osídlenou zemí na světě, zemí s koloniální minulostí a dobrou budoucností. Málokde na tomto kontinentě najdete minulost sahající do počátků holocénu, úžasné skalní umění, nejstarší poušt na světě, skvělou faunu a flóru, ale i populaci, kde prakticky každý mluví anglicky. Snoubí se zde příroda, lidské ambice i pokrok společně s dobrodružstvím ve velkých terénních toyotách. Dejte si naše povídání a vydejte se na cestu s námi!